Ministranti České republiky už blogují

Ministranti na území naší země měli v dávných letech své pevné postavení. Byly většinou a dodnes jsou sice jen malí a někdy snad doufám ještě dospívající kluci, kteří teprve poznávají život, ale všichni mají jedno společné - chtějí společně sloužit Bohu u oltáře.

Být ministrantem znamenalo mezi kluky v období před druhým vatikánským koncilem (probíhal v letech 1962-1965) velmi mnoho. Každý ministrant tehdy prošel velkým výcvikem, kdy se musel naučitv nejen základní ministrantském úkony, ale také liturgickou latinu. To byly časy, když malý kluk již v osmi letech ovládal klidně i celou mši svatou v latině nazpamět a rozuměl všemu co se říkalo!

Největší rozkvět ministrantského díla byl v období první republiky, kdy u nás zásluhou P.Methoda Klementa vznikla Legio Angelica(Legie andělská), která se později stala velmi věhlasnou. Bohužel však zanikla současně snástupem komunismu v naší vlasti začátkem roku 1948, kdy zanikla spousta obnovených organizací a LA již nikdy nemohla být obnovena taková, jakou ji znali ještě naši dědečkové.

Po roce 1990 nastal obrat a vzniklo sdružení Pueri Domini(Chlapci Páně), které se snaží utvářet ministrantskou výchovu především tím, že vydává potřebnou instruktáž pro vedoucí ministrantů, která má již po desíti letech vybudovanou tradici - ročenku Pueri Domini, kterou tiskne a distribuje Matice Cyrilometodějská. K dalším věcem, které nás, ministranty pomáhají utvářet je časopis Tarsicius, který vychází v Jablonci nad Nisou a letos na jaře oslavil již deset let existence. Před rokem jsem přišel na svě s myšlenkou založit web českých ministrantů, se kterou oproti ostatním kolegům ze zahraničí trochu pokulháváme. Web vznikl a pokračuje až do nynějška s průměrnou návštěvností 21 čtenářů za den.
Od začátku setkání v Táboře mají ministranti své společenství i na Signálech, což si myslí, že je výborná myšlenka, protože signály navštíví za den tisíce mladých lidí a aspoň nějaká desítka z nich jsou ministranti, kteří se ke své službě buď veřejně hlásí a nebo na svou službu ještě nostalgický vzpomínají. Zde je proto možnost utvořit né jen uzavřenou komunitu, ale živou studnu slova Božího, ve které bude žít nejen Duch evangelia, ale také bujný Duch mládí, které jen tak nekončí a pomoci utvořit nové ministrantské dílo, které nezanikne, ale potrvá.